Musíme to přestát

V mrazivé době, kdy podivně se žije

ztraceni uvnitř bloků zamlklého města
nemůžem potkávat a nemůžem se míjet
víme jen že musíme to přestát

Ve zvláštní době kdy přetěžko se dýchá

a špatně vstává se, když venku je tak temno
na oči tlačí tě snad olověný víka
proč jenom opět nejsi se mnou?

Čekáme na zprávy jsme zmateni

a smutek s radostí střídá se tak lehce
a večer nad zprávami jsme už tak znavení
že zvednout hlavu se nám nechce

V nevábné době kdy se po zdech plazí stíny

v té divno-době, co nás staví proti sobě
chceme se zbavit téhle zvláštní kocoviny
než venku padne další oběť

V beztvaré době kdy se žije jen tak napůl

a večer zbude ti už jenom půlka duše
pod tmavým nebem pluje řada šedých mraků
a v dálce barva černý tuše

Čekáme na zprávy jsme zmateni

a smutek s radostí střídá se tak lehce
a večer nad zprávami jsme už tak znavení
že zvednout hlavu se nám nechce

V zvrácené době zvláštních potemělých tváří

těkavých pohledů a úsměvů co mrazí
dnes vítězi jsou jen šaškové a lháři
králové dávno už jsou nazí